Popis
Jsou často téměř neviditelní a bezejmenní, a přesto budí strach u těch nejmocnějších. Ti, kteří se v tyranských režimech odhodlali vystoupit z řady a vyjádřit svůj postoj. Jejich příběhy dávají ostatním naději, že svět může být alespoň o kousek lepším místem, než je. Přinášejí paprsek světla do hlubin tyranie a bezpráví. Takových životních osudů – spisovatelek, novinářů, studentů, výtvarnic, dělníků a mnohých dalších – den ode dne napříč totalitními státy výrazně přibývá.
Jedním z nich je osud dramatika, jehož životní cesta vedla přes celu politického vězně až do prezidentské kanceláře. Václav Havel, jeden z nejslavnějších disidentů historie, na začátku roku 1989 napsal v dopise své ženě z cely absurdní frašku o tom, co to znamená být trestancem. Text nazvaný Perpetuum mobile je hlavním inspiračním zdrojem inscenace. Kromě Havlovy vězeňské zkušenosti tvůrci čerpali také z osobního svědectví běloruské vězeňkyně svědomí Paliny Šarendy-Panasjuk a jejích přítelkyň, výtvarných instalací a vyprávění čínského disidenta a umělce Aj Wej-weje nebo slov pronesených současnými ruskými politickými vězni v soudních síních.
